Volba mezi psem a fenou je čistě osobní.
Psi jsou obecně trochu odvážnější a také vhodnější pro sportovní a pracovní využití,protože je neovlivňuje pravidelný pohlavní cyklus jako u fenky.Je třeba však počítat s tím,že procházky s pejskem budou vždy doprovázeny obnovováním starých a tvorbou nových pachových značek na všech možných i naprosto nemožných místech(např.sousedových nohavicích).Mnozí kluci především malých plemen zkoušejí značkovat i doma a velice těžko se jim to rozmlouvá.Po dosažení pohlavní dospělosti mívají psi oproti fenkám větší chuť řešit konflikty s ostatními pejsky pořádnou rvačkou a také se snadno prosazují v domácí hierarchii.
Psi jsou obvykle trochu nezávislejší a tvrdší.To se projevuje především u dominantnějších plemen.U plemen s mírnější povahou je rozdíl mezi psem a fenou menší,ale existují nesčetné výjimky z tohoto pravidla.
Fenky bývají snáze ovladatelné a přítulnější,ale zase vás zaskočí háráním v tu nejméně vhodnou dobu,například pár dnů před důležitou výstavou nebo uprostřed dovolené.Také takzvaná falešná březost a falešná laktace,kdy po hárání dojde vlivem hormonů i u fenky,která nebyla nakryta,k mateřskému chování a tvorbě mléka,dokážou přidělat pořádné starosti.A což teprve,když se vám vaše čistokrevná psí slečna spustí s potulným voříškem?
Nemáte-li chovatelské ambice,dají se tyto starosti značně omezit kastrací psů obou pohlaví.
Máte-li zájem o trochu dominantnější rasu,ale nemáte zkušenosti s výchovou psů,pak je fenka často lepší volbou.
Nejlepším řešením je zeptat se na radu chovatele vrhu.Denně se štěňaty zabývá a zná je jako nikdo jiný.Dobrý chovatel je schopen po rozhovoru s vámi vybrat z vrhu štěně,které nejlépe vyhovuje vašim přáním a možnostem.
.JPG)
I když jsou v různých encyklopediích jasně popsány povahy různých plemen,jsou to jen průřezy průměrnými příslušníky plemene.V určitých liniích (rodinách) jedné a té samé rasy se mohou povahy v různých bodech lišit.Navíc je každý pes jedinečný,dokonce i z jednoho vrhu.
